Bungalov logicky potřebuje větší zastavěnou plochu než srovnatelně velký vícepodlažní dům, jelikož se všechny místnosti musejí vejít do přízemí. Kvůli tomu shánějte buď rovnou větší pozemek nebo se smiřte s menší zahradou. V prvním případě počítejte s vyšší pořizovací cenou, která se bude odvíjet od lokality.
Jestliže bungalov je váš favorit a nic jiného nechcete, buďte při výběru pozemku obzvlášť obezřetní. Nesoustřeďte se pouze na velikost pozemku, ale zjistěte si také, zda leží v chráněné krajinné oblasti nebo památkové zóně. V těchto oblastech je totiž nutné zachovat původní ráz krajiny, což často znamená dvoupatrové domy se sedlovou střechou.
Podobnou „zradu“ teoreticky hledejte i v územním plánu. Každá obec vydává vlastní regulativy, ve kterých mohou upravovat povolenou výšku domů, umístění na pozemku, typ střechy a další.
Jestliže váš vysněný pozemek skutečně v nějaké takové lokalitě leží a vy přesto toužíte po bungalovu, neházejte flintu do žita. Se zkušeným projektantem zkusíte vymyslet kompromis. Navíc můžete na obecním úřadě zažádat o výjimku.
Pojem bungalov je odvozený ze slova bangla, což znamená „dům v bengálském stylu“. Původně označoval typický dům v koloniální jižní Asii, oblasti dnešní Indie a Bangladéše. Typické lehké vzdušné jednopodlažní stavby ze dřeva Britové upravili podle své tradiční venkovské architektury a doplnili i dalšími prvky jako je veranda, která pochází z Persie.
Tehdejší bungalov tvořil centrální obývací prostor obklopený jídelnou, ložnicí, koupelnou a kuchyní v obdélníkovém půdorysu. Na přelomu 19. a 20. století začali bungalovy stavět v severní Americe, odkud se postupně jako levné a rychle vybudovatelné domy rozšířily do celého světa.
Vydejte se s námi na cestu ke zdravému bydlení